Co jste ještě Vážně nečetli:

Zrovna včera (10.4.2016) jsem byla a konferenci STARTit 2016. Někdo by mohl poznamenat, proč chodím na konferenci pro začínající nadšence v gastronomii.  A já bych mu odborně odpověděla: ,, Vzdělávání po celý život je velice důležité,,. Ano, tak kulantně bych se z toho vysmekla. Jenže to by asi nebyla až tak úplná pravda. Já si tam totiž chodím taky odpočinout. Nevím, zda je to dobře, nebo již varovné znamení, že odpočívám prakticky na víkendové škole.  Ale mě je tam vážně dobře. Dozvíte se plno důležitých věcí, které by jste prakticky museli pracně dohledávat, nebo i když o nich víte, nevíte úplně všechno. Najdete zde nové podměty, inspirujete se, vyměníte si spousty, ale opravdu spousty zkušeností. Ale i jedním z důvodů proč na konference a vůbec na gastro akce chodím, je setkávání se s lidmi, kteří mají stejné nadšení pro dobré jídlo jako já. A tak při jednom z Coffee braku (rozumějte svačince) jsem obdržela otázku: ,,Jak dlouho již pečeš,,. A já se nějak nemohla dopočítat. Vážně už tak dlouho? A tak jsem si dala práci a vyhledala jsem si jedno ze svých prvních výtvorů, ano záměrně neříkám dortů či cupcaků, neboť mě v tu chvíli hanba fackovala. Tohle jsem vážně já vyrobila? Sebe kritika je důležitá, ale také je i velice důležitá samochvála.  A tak je právě nyní čas, se pochválit. Ano, za tu dobu jsem/jsme udělala neskutečný posun dopředu. Ano, a jsem na sebe pyšná! Je téměř začátek roku a čeká nás spousty nového. A já se vážně těším, co nového a zajímavého nás ještě čeká.

 

Co jste asi již četli:

Další rok mého dortování je téměř u konce. Většinou se bilancuje jak úspěšný nebo neúspěšný byl daný rok. Tak tedy i já, přidám malou osobní bilanci ještě před koncem letošního roku.
Vyrobila jsem neuvěřitelné množství dortů, cupcakes, cake pops, sušenek, sušenek s logem a jiných dobrot. Abych se mohla zlepšovat, navštívila jsem několik cukrářských kurzů. Zúčastnila jsem se Svatebního veletrhu v hotelu Clarion. Obdržela jsem 3. místo v soutěži Svatební dort roku. Seznámila jsem se s mnoha nevěstami a jejich budoucími manželi, zastavila jsem se na překrásné svatbě, kde jsem blahem jedla svatební koláčky:-), obdržela krásné dárky od Vás novomanželů, přišlo mi velké množství děkovných dopisů s krásnými fotografiemi. Navázala jsem spolupráci s několika svatebními agenturami. A spousta dalších krásných okamžiků v tom pečicím roce.

Na co jsem neuvěřitelně hrdá, je má rodina! která to skutečně ve svatební sezóně s semnou neměla lehké. Spousty probdělých nocí, hodiny a hodiny na PC při vyřizování e-mailů, monotónní hovory o tom jak mají a budou vypadat dorty, stálé požadavky na mého manžela při výrobě stojanů a jiných potřebných propriet.

A jelikož jsem z dortování pro mou rodinu a přátele, díky velkému zájmu, začala péct i pro vás klienty, vznikají nyní dorty pod hlavičkou restaurace mého manžela. Takže ano, je to oficiální :-)

 

Děkuji Vám všem za přízeň!
 

To jste již rozhodně četli:

Ráda peču, fotím.

Až vymyslím, co sem vlastně mám o sobě napsat, tak Vám to sem lípnu. Kdybych napsala, že nesnáším brouky a jiný hmyz, že miluji kabelky, šperky a jiné krásné nezbytnosti pro nás ženy, překvapí to někoho? :-)

 

Ale nyní vážně..

Do pečení jsem se zbláznila celkem nedávno. To se takto nudíte, když jste o prázdninách na chalupě s malým miminkem sami. Vesnice, kterou přejdete maximálně za deset minut. A to jenom díky tomu, že musíte jít do kopce. Nudou jsem začala brouzdat po internetu, až jsem narazila, do té doby mě na neznámé food blogy. ,,A propána krále, a co to asi je?,, jak by řekl můj tehdy 4 letý syn. Uchvátil mě svět virtuálních pekařů, cukrářů, kuchařů, food designerů. Hltala jsem recepty, začala objevovat nové suroviny a hlavně jsem začala chápat rozdíly mezi jednotlivými ingerencemi. Nyní vím, že když použiji pravé máslo oproti ztuženému tuku, vysoko procentní čokoládu místo čokoládové polevy, zapracuji do těsta vanilku, nebo mouku před pečením nechám odležet v pokojové teplotě, výsledný efekt bude dokonalý.

Prostě asi tomu bylo dáno a já si pečení zamilovala. A nejen já. Jenže jsem se nespokojila jenom jen tak s nějakým pečením, chtěla jsem víc. Chtěla jsem výrobek dotáhnout do maxima. Nespokojila jsem se jenom s chuťovým vjemem, chtěla jsem i vizuální. Zase jsem brouzdala  a našla si ,,vyšší level,,. Cukrařinu. Navštívila jsem pár kurzů, pročetla spousty článků, knih, vyslechla spousty rad. A jak už to bývá, na spoustu musí člověk přijít sám. A tak jsem jako jedna z mála v České republice začala péct CupCakes. Ne ty, kde máte navrchu bobek nějakého krému, ale ty pořádně zdobené. Cake Pops , ty ve kterých je začarovaná lahodná chuť, a vy tak musíte každou kouličku několikrát ochutnat. Ty co můžete dát jako dárek, přinést na párty, postavit na slavnostní tabuli, nebo si do ní jen tak pro radost zakousnout.

 

Krásný den,

Veronika